Příběh jednoho krytí aneb chov není vždycky ve stylu "Hop na krávu a je tele"

Krytí v Německu jsem měla naplánované rok dopředu, všechno domluveno, čekalo se jen na moment, kdy Sidi začne hárat. A co čert nechtěl, ta si vybrala ten nejvíc nevhodný moment, kdy jsem byla sama doma a neměl se mnou kdo jet. Naštěstí se můžu spolehnout na svoji rodinu, která mé nápady podporuje a chápou, že to pro mě je důležité. Tak jsem měla domluveného nakonec jako spolujezdce kamaráda rodiny, protřelého kamioňáka, domluvené hlídání nejmenšího a brzy ráno jsme za tmy vyrazili na cestu dlouhou 1100 km. Cesta přes Polsko a pak po Něměcku probíhala dobře, naštěstí jsme měli štěstí na počasí, kdy sice byla zima, ale bylo sucho a svítilo slunce. Sidinka cestu zvládala v dobrém rozmaru, šlo vidět, že i tak dlouhé cestování ji vůbec nevadí. Do Dusseldorfu jsme dorazili kolem 19hod. večer, ubytovali se a potom vyrazili za psem. A bohužel se můj výběr nesetkal s pochopením ze strany Sidi. Dexter se ji z nějakého důvodu nelíbil, ani druhý den se to nezměnilo. Nemělo cenu to lámat přes koleno, holt psi nejsou stroje a stát se to může. A tak jsme zase vyrazili zpátky, tentokrát jinou cestou, o 200km delší a po cestě jsem organizovala akci "Kulový blesk, kdy jsem v Praze nabrali "náhradníka", protože ztratit jsme už neměli co a nezkusit to ještě s jiným psem, to bych si určitě potom vyčítala. Zde se víc jak kdy jindy vyplatilo mít v hlavě ještě záložní plán.

Náš náhradní pes Cutter byl do ČR zapůjčen pouze na omezenou dobu a hned, jak jsem ho přivezla domů jsem z něj měla fajn pocit. Na to, kolik změn si zažil během pár hodin, cestoval s cizími lidmi, do cizího prostředí, se do 5ti minut od příjezdu zabydlel, nažral se a hned si lehal na záda, abych ho mohla drbat na bříšku. Prostě pohoda lahoda, tak tady já teda teď budu bydlet, aha. Další den jsme za ním přivedli Sidinku, aby se oba seznámili a vlastně za chvilku jsme měli nakryto. Sidi se mu hooodně líbila :-) 

Cutter nás absolutně okouzlil svým životním přístupem, kdy nic není problém, ze všeho mám radost a všichni se mi líbíte. Moc milé zvíře, ideální rodinný pes. Vůbec jsme neměli pocit, že není náš, choval se tak, jak by u nás bydlel odjakživa.

Moc si přeji, aby nám to vyšlo po tom všem, co jsme pro to, aby se u nás štěňátka narodila, udělali, ale přírodě neporučíme, nezbývá nám, než si počkat, zda za 3 týdny uvidíme na sonu bublinky nebo ne.

 

Mgr. Barbora Malénková Molinová

Moravskoslezský kraj - Mistřovice +420 605 249 163

prosím volat po 19 hod. či v dopoledních hodinách
molinari.kennel@seznam.cz
Vytvořeno službou Webnode